NICHOLAS BRADBURY
NICHOLAS BRADBURY TRŽNÍ FARMA ANEB JAK LIŠKY ROZBILY PRASÁTKO
Nicholas Bradbury Market Farm (or How the Foxes Broke the Piggy Bank) Dedalus Limited, 2013 © Nicholas Bradbury, 2015 © Translation Marek Sečkař, 2015 © Illustrations Eva Maceková, 2015 © Graphic & Cover Design Aleš Najbrt, Michal Nanoru /Studio Najbrt/, 2015 © Filip Tomáš — Akropolis, 2015 ISBN 978-80-7470-088-0
PODLE SKUTEČNÝCH UDÁLOSTÍ
„Peníze zprostředkovávají transakce; rituál zprostředkovává zkušenost, také sociální zkušenost. Peníze poskytují kritérium pro měření hodnoty; rituál typizuje situace, a tím nám je umož ňuje vyhodnocovat. Peníze vytvářejí pojítko mezi přítomností a budoucností; rituál zrovna tak. Čím víc uvažujeme o hloubce této metafory, tím je jasnější, že to žádná metafora není. Peníze jsou jen extrémní, specializovanou formou rituálu.“ Mary Douglasová (citováno Willem Selfem)
PODĚKOVÁNÍ
V životě mi dodávala odvahu řada lidí a moje žena a syn, a moji přátelé mi ji dodávají i dnes. Někteří lidé mi také drobně, ale nezanedbatelně dodávali odvahu k psaní, zvláště Gianni Celati, Saul Bellow a Margaret Atwoodová. Těm všem dlužím svůj dík. Margaret Atwoodové se navíc musím omluvit za to, jak dlou ho jsem tento úkol odkládal. Za velkou pomoc s přípravou této knihy k publikaci a za další služby, které v průběhu mnoha let prokázal mně i mé rodině, jsem velmi vděčný Adamu William sovi. Můj velký dík konečně patří Jüri Gabrielovi a nakladatelství Dedalus za to, že se odvážili důvěřovat dosud nepublikovanému autorovi.
PŘEDMLUVA
Možná znáte Farmu zvířat. Zvířata tam svrhla farmáře a jeho lidi a založila si vlastní farmu. Myslela si, že budou svobodná. Moci se však chopila prasata, zvláště jedna jejich frakce, kterou vedl kanec jménem Napoleon. Věci se potom ubíraly pro vět šinu zvířat velmi nepříznivým směrem. Po pravdě řečeno, věci se ubíraly směrem mnohem horším, než jak bylo v oné době zaznamenáno. Nebyla to však jediná farma, která prošla přerodem. I jinde zvířata svrhla farmáře a ustanovila si vlastní vládu. Také ona si myslela, že budou svobodná. Ani zde se však nakonec věci nevyvinuly příznivě, byť se tak stalo jiným způsobem. Po pravdě řečeno, věci se tam budou ubírat mnohem horší cestou, než by se většina zvířat nadála. Té farmě se říkalo Tržní farma.
11
SVOBODNÝ ŽIVOT Na Tržní farmě panoval klidný den. Prasata, typická svým sklo nem k zahálce a požitkářství, se potulovala po dvoře a volným krokem se trousila k farmářovu domu, aby tam strávila příjemné odpoledne v debatách o tom, jak dobře se všechno v uplynu lém roce vyvíjelo — stejně jako za všechna ta léta od chvíle, kdy převzala vládu. Slepice hrabaly v zemi a hledaly zrní, ovce polehávaly v polích a koně se věnovali své práci pilně, ale beze spěchu, zatímco krávy se ukázněně couraly do chlévů na doje ní. Dokonce i psi, kteří byli v dávných dobách na farmě zdrojem strachu, za všechna ta léta, kdy nedocházelo k potížím, ztloustli a zlenivěli. Ne každý den byl ovšem tak poklidný a ani práce nebyla vždy tak snadná. Celkově vzato ale všichni obyvatelé farmy při jímali život takový, jaký byl. Mohl by být lepší, ale mohl by být i horší, a životní jistoty spolu s poklidnou spokojenos tí vedly k tomu, že mezi zvířaty panovaly bezproblémové vztahy. Na ničem to nebylo vidět lépe než na nových přá telských svazcích, které by v dřívějších dobách byly docela nepravděpodobné.
13
Právě takové přátelství vzniklo mezi třemi zvířaty, z nichž se v posledních letech stali nejvěrnější kamarádi — mezi Merli nem, Eduardem a Lily. Všichni tři se bezstarostně procházeli a povídali si o všem mož ném, až se nakonec řeč stočila na velkou radu. Farmu řídila jmé nem všech zvířat prasata, a to prostřednictvím rady, která se každý týden scházela ve farmářově domě a do níž se co čtyři roky konaly volby. Prasata měla v zásadě podobný náhled na to, co je pro farmu dobré, ale existovalo i dost názorových rozdí lů, a tak se postupně vytvořily dvě skupiny. Začalo se jim říkat modří a růžoví — podle barev, které v předvolební kampani nosily. Merlin byl šedivějící osel, který toho většinou moc nenamluvil. A když už promluvil, často ho potom obviňovali z cynismu — přestože on sám měl za to, že pouze vidí věci takové, jaké jsou, a podle toho se i vyjadřuje. Tak tomu bylo i dnes. „Modří nebo růžoví, všechno to vyjde nastejno,“ řekl Merlin svým obvyklým nevzrušeným hlasem. „Ať se k moci dostane kterákoli frakce, farma jede pořád dál, jako by se nic nezměnilo. A prasata se samozřejmě pojistí, aby jim za to, že se do jejího chodu příliš nepletou, připadla slušná odměna.“ Nebylo možné popřít, že prasata si skutečně pro vlastní potřebu vyhrazovala část všeho, co farma vyprodukovala. Musela totiž živit své nanejvýš důležité mozky. Svůj podíl vybírala formou ročního desátku, jehož výtěžek se skladoval ve velké desátkové stodole poblíž farmářova domu. Jak ale prasata zdůrazňovala,
14
desátek sloužil i mnoha jiným účelům, vesměs prospěšným pro farmu i její obyvatele. Používal se k vydržování psů, kteří farmu chránili před vetřelci; fungoval jako obilná rezerva pro případ, že by se neurodilo; a také k obchodování se světem venku, tedy k nakupování věcí, které farma sama nemohla poskytnout. Když Lily uslyšela Merlinova kritická slova, celá se načepýři la. Byla to naivní mladá slepice, dobrosrdečná a vždy ochotná vidět druhá zvířata v co nejlepším světle, přestože ve vlastních názorech i činech byla obvykle spíše nesmělá. „Je zcela přirozené, že právě prasata mají na starost řízení farmy, a taky že mají pod kontrolou radu. Jsou to přece nejchy třejší zvířata ze všech a nejlépe jim to mluví,“ řekla, jako kdyby opakovala nabiflovanou poučku. „Některá zvířata se prý ptají, zda je spravedlivé, aby prasata vykonávala méně tělesné práce než my ostatní. Podle mě je ale jejich práce strašně nároč ná — totiž všechno to přemýšlení, a taky že ostatním zvířatům na farmě říkají, co mají dělat. Já sama bych něco takového nikdy nedokázala. Je to mnohem těžší a taky důležitější než stavění nebo orání nebo okopávání nebo setí nebo sklízení. Takové věci přece dokáže každé zvíře.“ Eduard s ní do jisté míry souhlasil. Byl to zavalitý býček, který právě vstupoval do nejlepších let, plný síly a optimismu mládí; nebál se říkat, co si myslí, a od slov k činům neměl nikdy daleko. „Prasata jsou domácí zvířata zrovna jako my, a tak jim pro spěch naší farmy jistě leží na srdci. Nejdůležitější je každopád ně to, že všechna zvířata, od největších až po ta nejmenší, jsou
15
svobodná — že se osvobodila od tyranie,“ zabučel, přičemž mimoděk papouškoval jeden z rétorických obratů, které pra sata občas užívala. Skutečně tomu tak bylo. Podstatou Tržní farmy nebyly desátky nebo výnosy, nýbrž svoboda. Právě za svobodu se před dáv nými časy bojovalo, a vítězství zvířat nad tyranií symbolizoval Strom svobody, sukovitý starý dub, pod nímž došlo k důležité bitvě, ve které zvířata, nesena proudem revoluce, vyrvala vládu nad farmou z rukou lidí. Proto na stromě visela cedule s pečlivě vyřezaným nápisem Svobodu pro všechny. A právě pod tímto stromem se občas konaly sněmy svobody, shromáždění, kde mohlo kterékoli zvíře veřejně vyslovit svůj názor na jakékoli téma. Tak tomu bylo alespoň teoreticky; v praxi ovšem prasata trvala na tom, aby se program shromáž dění řídil určitými pravidly. V opačném případě, říkala prasa ta, by se věci „vymkly z kopyta i pracky“, a to by nevyhnutelně vedlo k chaosu. Strom svobody byl tedy středobodem celé farmy. Říkalo se, že dokud stojí, žádné zvíře se nebude muset „znovu sklonit před zkorumpovanými pány, kteří sami nepracují, nýbrž žijí z tuku země“. Jazyk, jímž byl tento postoj formulován, zněl dnes poněkud archaicky, ale velmi dobře vystihoval důvod, proč zví řata považují Tržní farmu za svůj domov. Dokonce i Merlin se k tomuto postoji přikláněl. „Ano, ať je to jakkoli, nikdy nesmíme zapomínat na svobodu, které se těšíme a která nemá nic společného s anarchií, v níž žijí divoká zvířata
16
VÍTĚZSTVÍ ZVÍŘAT NAD TYRANIÍ SYMBOLIZOVAL STROM SVOBODY, SUKOVITÝ STARÝ DUB, POD NÍMŽ DOŠLO K DŮLEŽITÉ BITVĚ.
za plotem, neboť v našem případě se jedná o svobodné spole čenství zvířat, jež usilují o společné dobro. A pokud jde o prasa ta, navzdory všem jejich chybám nesmíme zapomínat, že právě ona nás do boje za svobodu vedla. Doufám, že ani prasata na to nezapomenou.“
„SVĚT SE MĚNÍ, VĚCI JSOU V NEUSTÁLÉM POHYBU,“ PROHLÁSIL KLIDNĚ A VRHL SEBEVĚDOMÝ POHLED NA DAV ZVÍŘAT POD SEBOU.
19
VELKÁ PAPÍROVÁ HOREČKA Tuříny a zrní zdarma byly sice velikou pomocí, jenže jak ceny půdy a stodol neustále rostly, mnohé méně schopné nebo méně šťastné slepice a ovce, které zcela propásly velké spe kulace s půdou, si začaly pisálkům z plátků a loutkářům rozzlo beně stěžovat na nespravedlnost celé situace. Neostýchaly se kritizovat ani samotná prasata, která obviňovaly, že tuto situaci způsobila a že nebyla schopna dostát svému slibu „prosperity pro všechny“. Prasata věděla, že jejich vláda nad farmou stojí a padá se schopností přesvědčit zvířata, že se k dosažení „prosperity pro všechny“ zavázala v dobré víře. Kdyby vzniklo podezření, že je farma vedena spíše podle hesla „prosperita pro některé“ nebo dokonce „prosperita pro prasata a lišky“, vedlo by to bezesporu k nepokojům, jako že jedna a jedna jsou dvě. Jak ale zajistit, aby si každé zvíře mohlo koupit svou kůlnu, když ceny stoupají tak vysoko a když lišky nejsou ochotny půjčo vat domina zvířatům, pokud nevěří, že je budou moci vrátit? Odpověď spočívala v tom, že si prasata zřídí vlastní kůlnu a v té budou podle vlastního uvážení půjčovat kterémukoli zvířeti, jež
131
by to potřebovalo. Tak se i stalo. Bylo to přirozeně populární opatření a do kůlny si pro domina běžela hned celá hejna slepic a stáda ovcí a potom si za ně kupovaly kdejakou ohradu nebo kurník, které byly ještě k mání. Někdo by očekával, že na to lišky budou hledět s jistými oba vami, a svým způsobem tomu tak opravdu bylo, protože kdyby měly věci postupovat tímto směrem, brzy by všechna zvířata podepisovala své úpisy u prasat a liškám by se znatelně zten čily příjmy. Celý systém, který tak usilovně budovaly, by se tím pádem zhroutil a spolu s ním i prosperita, na níž si připisovaly prvořadou zásluhu. Díky liščímu důmyslu však zázraky na Tržní farmě ani tentokrát nebraly konce. Očko přišel s nápadem, aby se začala vydávat domina krytá nikoli dnes již skoro zapomenutými nozderními kroužky, nýbrž dominy, která už byla v oběhu. „Tímto způsobem,“ vysvětloval prasatům, „se moc svobody mnohonásobně zvětší a umožní nám půjčit i té nejméně důvěry hodné slepici dost domin na to, aby si mohla pořídit vlastní kur ník. Ceny půdy a nemovitostí budou ostatně stále růst a za urči tou dobu dosáhnou třeba i dvojnásobku původní ceny úpisu. Tady není co ztratit!“ Očko dále vysvětloval, že bude nejlepší, když se dlužní úpisy natrhají na malé kousky, zamíchají a prodají v aukci. Tak to bude mnohem bezpečnější, než kdyby zůstaly v držení lišek, které půjčily domina jako první. „Čím více bude dlužních úpisů ve všeobecném držení, tím lépe,“ pokračoval, „a čím méně
132
budou zvířata vědět, co přesně který dlužní úpis znamená, opět tím lépe. Úpisy budou existovat ve své vlastní čisté formě.“ Na soukromé schůzce s pochopitelně nervózními králíky Očko vrchního králíka přesvědčil, aby tuto revoluční inovaci rovněž odsouhlasil, a potom už netrvalo dlouho a lišky se pilně činily ve zdravém obchodě s útržky papíru. A z této činnosti měly tak velký užitek, že dokonce i dřevěné kůlny, které si před nedáv nem postavily, byly strženy a nahrazeny majestátními budovami z cihel, jež svou velkolepostí téměř předčily samotný farmářův dům. Tyto solidní stavby byly užitečné nejen proto, že všechen papír, který lišky produkovaly, chránily před deštěm a mravenci, ale pro prasata i ostatní zvířata byly rovněž mocným symbolem toho, na jak pevných základech nová éra prosperity Tržní farmy stojí. Tržní farma nyní produkovala tolik papíru, že dokonce ani ty cihlové domy na něj brzy nestačily. Na jeho uskladnění musely být použity celé stodoly. Jelikož byl papír jednoznačně mno hem hodnotnější než cokoli jiného — vždyť vlastně definoval celé společenské zřízení na farmě —, muselo mu uvolnit místo zemědělské náčiní a někdy i samotná produkce farmy, jež tak občas skončila na smetišti. Tak velké bylo bohatství, které bylo možné získat obchodová ním s půdou a stavěním stodol, že se tyto aktivity brzy staly takřka jedinou věcí, kterou se zvířata zabývala. Ostatně zvířa ta, která se zatvrzele držela svých zastaralých brlohů anebo byla tak hloupá, že dosud trávila čas pěstováním plodin, brzy
133
neměla dost ani na holé přežití. Vyměňovaly se pozemky, sta věly se stodoly, kupovaly se a prodávaly postavené i neposta vené, naprojektované i jen zamýšlené chlívky a do stavebního boomu se vrhalo čím dál víc zvířat. Lišky z toho měly radost, neboť dominový kolotoč se tak mohl točit čím dál rychleji. Produktivní polnosti farmy se pomalu, ale jistě zmenšovaly, až nakonec představovaly pouhou polovinu původní rozlohy. Kupodivu jen málo zvířat si toho ale vůbec všimlo. Konečně když ceny stoupaly, jak lišky správně předpověděly, nezáleže lo na tom, že částka, kterou si zvířata vydělala prací, zůstává pořád stejná. Stačilo jim jen podepsat další dlužní úpis krytý čím dál vyšší hodnotou jejich kůlny nebo kurníku a mohla si žít lépe než kdy předtím. Bylo to jako kouzlo! Oproti tomu prasata byla sice potěšena horečnou aktivitou čím dál chamtivějších zvířat, ale současně je poněkud znepokojova lo množství všeho toho papíru. Podle lišek však problém nespo číval v tom, že je papíru příliš mnoho, nýbrž v tom, že je ho příliš málo. Vysvětlovaly, že celý systém by se mohl zadrhnout, pokud nepřistoupí k dalšímu radikálnímu vylepšení. Důmyslnost lišek prostě neznala mezí. Tvrdily, že prasata nyní musí nejen půjčo vat domina a obchodovat s úpisy, nýbrž také půjčovat domina, která ani nemají, a tedy vlastně kupovat si domina od zvířat, která rovněž žádná nemají. Díky tomu, říkaly lišky, budou zvířata nakupovat a prodávat ještě ochotněji, a to přinese ještě více naděje a víry v budoucnost, díky nimž teď všechna zvířata tak pilně pracují.
134
Prasatům činilo potíže pochopit, jak by mohlo farmě prospět půjčování neexistujících domin a jak by to v důsledku mohlo vést k nárůstu úrody nebo k větší produktivitě při snášení vajec. Musela však připustit, že lišky měly až dosud většinou pravdu a že zvířata nyní skutečně pracují ve dne v noci až do naprosté ho vyčerpání, pročež produkce musí opravdu zákonitě narůstat. Vzala tedy slova lišek jako bernou minci. Prasata sice zaznamenala, že v důsledku těchto opatření rostou ceny ještě závratněji než předtím, ale celkově šlo všechno přes ně tak, jak lišky předpovídaly, totiž že obchodní kolotoč se rov něž točil čím dál rychleji. A jelikož prasata vybírala ve prospěch farmy daň z každé transakce, byla zcela spokojena a nechávala věcem volný průběh. Krom toho je vrchní králík ujistil, žvýkaje přitom poklidně mrkev, že čím víc domin se vyměňuje, tím lépe pro všechny zúčastněné. „Pokud si nějaké lišky chtějí půjčovat domina od jiných lišek, které je nemají, pak je to jen a jen jejich problém,“ uvažoval.
135
POZNÁMKA PŘEKLADATELE
Při práci na překladu Tržní farmy se ukázalo jako nemožné převést do češtiny adekvátně a bez přílišných krokolomností významo nosná jména některých postav. Jedná se zejména o ambiciózní bachyni Drbalku, která se v originále jmenuje Scratcher a jejíž jméno odkazuje na bývalou britskou ministerskou předsedkyni Margaret Thatcherovou. Optimistický býček Eduard se v origi nále jmenuje Erroll a jeho jméno funguje jako odkaz na inves tiční banku Merrill Lynch, která má ve znaku býka a v letech finanční krize patřila k nejvíce postiženým bankovním domům na světě. Vrchní králík Benjamin zase odkazuje na Bena Bernan keho, amerického ekonoma, který v letech 2006–2014 zastával funkci předsedy Rady guvernérů Federálního rezervního systé mu Spojených států. Ben Bernanke pochází z tradiční židovské rodiny, na což ve světě Tržní farmy poukazuje název odpovídající funkce (anglický termín chief rabbit připomíná označení chief rabbi, vrchní rabín). Při překladu tohoto slovního spojení jsem si dovolil vypůjčit řešení, jež použila Hana Žantovská ve svém překladu románu Charlese Adamse Daleká cesta za domovem. ms
189
OBSAH
Předmluva 11 Svobodný život 13 Lišky! 21 Pozemková reforma 27 Nozderní kroužky 33 Učení starého Erasma 43 Neviditelný čenich 49 Továrna 55 Hraje se domino 61 Baviči a loutková představení 73 Agronomové 81 Dožínkový koláč 87 Úklid 91 Tuk země 101
Mladá krev 107 Nové šlapací mlýny 111 Zelné turnaje 115 Prořezání Stromu svobody 119 Velká papírová horečka 131 Hory a krtince 137 Vůně blahobytu 143 Bumerang se vrací 147 Velké oddělování zrna od plev 157 Zvolení Rochtíka 167 Propast se prohlubuje 171 Čas rány zahojí 185
Poznámka překladatele 189
NICHOLAS BRADBURY TRŽNÍ FARMA ANEB JAK LIŠKY ROZBILY PRASÁTKO Vydal Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2015 jako svou 298. publikaci Z anglického originálu Market Farm vydaného roku 2013 v nakladatelství Dedalus přeložil Marek Sečkař Redakce Irena Danielová Ilustrace Eva Maceková Grafická úprava a obálka Aleš Najbrt, Michal Nanoru /Studio Najbrt/ Sazba písmem Rosewood a Graphik Zdeněk Trinkewitz /Studio Najbrt/ Tisk Těšínské papírny, s. r. o., Bezručova 212/17, 737 01 Český Těšín Vydání první, 192 stran, TS 13 ISBN 978-80-7470-088-0 Doporučená cena včetně DPH 249 Kč